Už je to tady
Tak už mi včera konečně přivezli nového kamaráda.....už nevypadá jako krtek...teď vypadá jako medvídek. Musel jsem si řádně ověřit, jestli je to opravdu pejsek, jak mi slibovali.
Moc mě potěšilo, že miluje míčové hry jako já. Půjčil jsem mu svůj nejoblíbenější míč. Honil se za ním jako divý a vůbec mu nevadilo, že míč je větší než on.
Nejdříve sice trošku fňukal steskem po mamince, ale když jsem se k němu přiblížil, že ho utěším, tak mě okamžitě rafnul do tlapky. Vím, že kdybych mu to oplatil, tak by se panička zlobila....tak jsem mu jen hlasitě "vyštěkal". Chvilku sekal dobrotu, jenže pak se vydal na obhlídku zahrady. Cestou ucvakl právě rozkvetlou bledulku a o kousek dál "zakrátil" rašící listy lilií. Prošel se jahodištěm, jako by chtěl zkontrolovat, zda bude letos dobrá úroda. Nakonec začal hrabat jámu pod rybízovým keřem. Tak tohle tedy NE! Ještě si naši budou myslet, že jsem to vyhrabal já! A tak jsem si pozval malého uličníka opět na kobereček a řádně mu vyčinil.
Jenže v domě začal zase lumpačit.....několikrát se pokoušel převrátit misku s vodou a tak jsem mu opět musel domluvit...dokonce i panička mu zakázala vodu vylévat. A tak začal Rexiček trucovat a ˇopět fňukat, že je mu smutno po mámě. Jenže ani ne za minutu si našel nové rozptýlení.....zaujal ho koberec a rozhodl se, že na něm vyrobí třásně. Pak ještě vymyslel senza hru na kousání...číhal za křeslem a v okamžiku, kdy se do křesla někdo posadil, tak ho rafnul ho paty. To byla legrace, jak každý vyjekl a poskočil. A za tuhle hru dostal od paničky nádhernou plyšovou myšku, aby měl co kousat. Slyšel jsem, že paní chovatelka říkala, že se Rexík rád nimrá v jídle. Abych pravdu řekl, tak mám dojem, že se ani tak nenimrá, jak krade. Ano, krade jako straka! Krade mi granulky z misky a já pak na něj musím zavrčet, aby si uvědomil, že se to nesmí. Při snídani mi stihl ukrást dvě nejchutnější granule a ještě mě při tom kousnout do ucha. A tak pomalu začínám veřit tomu, co říká panička: že chodský pes je prostě všestranný, hodí se pro vše a je učenlivý. Tak ten náš chodský pes se velmi rychle naučil kousat a krást.
Má ještě jednu úchylku: miluje vodu.....nechápu proč???? Včera usínal v obrovské louži vody, kterou pod sebe vyhrabal z misky a hlavu si uložil na misku s vodou jako na polštář. Dnes dopoledne misku s vodou několikrát převrhl a nakonec si do té misky (hned, jak ji páníček zase naplnil vodou) dokonce sedl.
Ale jinak je to malý šikulka: kromě těch obrovských louží od vylité vody z misky, ještě doma neudělal žádnou loužičku nebo bobek. Vždycky zakňourá u schodiště a panička ihned pochopí, že ho má odnést na zahradu.
Rexík se zatím bojí chodit po schodech. Toho faktu jsem chytře využil ve svůj prospěch. Vždy, když už je to s tím malým rarachem k nevydržení, tak mu prostě uteču pod schody...a on pak stojí nahoře na schodišti a kňourá a slibuje, že už mě nebude zlobit. Je mi jasné, že je toto opatření pouze dočasné a dokonce jsem zaslechl, jak panička říkala, že s těmi schody dlouho nevydržím....prý nepomůže utéci dolů ani nahoru ani se vyšplhat na strom....nedávno prý viděla fotku jednoho chodského psa a ten byl vylezený na stromě...a dokonce je to prý nějaký příbuzný (snad bratranec) našeho Kerberose.
Nu, co dodat: jméno KERBEROS se k němu opravdu hodí a to REX také, protože je úplně stejně poťouchlý, jak byl náš vlčí špic Rex.