Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kam jsem to zase vlez

26. 2. 2008

aneb:

 

Sibiřský husky

jako ústřední postava výcvikového dne chodských psů ve Zlíně

 

Obrazek

Výcvik chodských psů ve Zlíně byla akce, na kterou se Ráďa i moje panička dlouho těšili. Jeli sice přesně tam, kam jezdí cvičit s Rexem každý týden, ale tentokrát to bylo o to zajímavější, že přijeli i další chodští psi se kterými se známe z Moravských výletů.

Já osobně jsem byl velmi potěšen, když jsem mezi přítomnými zahlédl Evu. Evička mě vždy na výlet doveze nějaké piškoty. Tentokrát jsem měl slíbeno, že mě i vyfotí. To jsem ještě netušil, co má na mě vymyšleno ... a ještě se u toho chtěla fotit :-O. 

Obrazek

Já sice takové důvěrnosti nemám rád, ale když jde o žrádlo, tak jsem ochoten se obětovat a nechat se políbit od pěkné holky. A protože jsem pěkně spolupracoval, tak jsem měl brzy plné bříško piškotů (moc dobře jsem udělal, že jsem předešlý den vynechal večeři). Přítomní novináři si naše kreace zřejmě vysvětlili jako ukázky speciálního výcviku a přiběhli si nás vyfotit.

Obrazek

Chodští psi si mezi tím procvičovali poslušnost. Výcvikáři se věnovali každému psovi a jeho psovodovi (páníčkovi) samostatně. Trpělivě jim vysvětlovali a předváděli správné postupy (a finty) při výcviku.

Já si takové věci rozhodně procvičovat nepotřebuji, protože jsem (dle mého názoru) zcela vycvičen: sednout a lehnout na povel umím, u nohy také chodit umím (zvláště když se mi před nosem nese piškot) a odložený také vydržím (délka odložení závisí na tom, kolik piškotů mi nasypou). Aport přinesu zásadně jen jednou a pokud si ho panička zase někam zahodí, tak je na ní, aby si pro něj zaběhla.

Z výše uvedených důvodů jsem se věnoval předvádění žebroty na profesionální úrovni – mým smutným psím očím jen málokdo odolal. Sem tam jsem pro pobavení přidal i nějaký ten kousek: podání tlapky, podání obou tlapek (figura „syslík“).

Obrazek

To jsem ještě netušil, že mě přistrčí do kruhu, kde se nacvičovaly obrany. Mile jsem se na figuranta culil a byl jsem rozhodnut, že ten špinavý a oslintaný hadr, co mi s ním mával okolo hlavy, nevezmu do huby ani náhodou ... nejsem přece čuně! Nepomohlo ani varování mé paničky, že mi figurant chce sebrat piškoty.

foto: Eva S.

Naopak chodští psi byli na obrany dost šikovní. Začátečníci se tahali s figurantem o hadr a o kůži, pokročilejší o peška, a ti zkušenější o rukáv.

Obrazek

Mě byla přidělena nová výcvikářka a panička mě poučila, že ji nesmím tahat ... a také jsem si všiml, že jsem poměrně často fotografován, ale protože jsem na to zvyklý z domu, tak mě to nechává klidným.

Obrazek

Nakonec jsem se stal hlavní hvězdou celého dne, když si přítomní novináři jako doplněk pro svůj pondělní článek vybrali právě moji „líbací“ fotku s Evou. Když uvážím, že se Gar a Dag málem přetrhli při přeskakování překážek .... a ono nakonec k tomu, aby se pes dostal do tisku, stačí postavit se na zadní a políbit šikovnou holku :-).

Obrazek

Takže, milí choďáci, do příště toho nemáte na dohánění málo.

Nebyl to tiskařský šotek, kvůli kterému pochybení se stalo.

Přizvané novináře neohromila vaše IPA

a v tom byla ta zásadní chyba!

Nezajímal je ani počet zkoušek vašich,

tentokrát úspěch slavil huskyúsměv a bílý kožich :-) .

 foto: Eva S.

Závěrem:

akce byla moc pěkně připravená a zorganizovaná, majitelé choďáků měli možnost porovnat si navzájem dovednosti svých psů, zjistit co jejich hafani umí a neumí a získali cenné rady pro další výcvik.

Věřím, že na další takovou výcvikovou akci ve Zlíně zase rádi přijedou.

Naše fotografie:

Ve Zlíně cvičili choďáci

Nejen choďáci cvičili ve Zlíně

Další fotografie:

od Evy (ta také vyfotila můj kouzelný "huskyúsměv" a mé obranářské vlohy)

od Tondy

od Lucky

Kouzelné povídání choďanky Afry Kaslbor

VIDEA :

Kerberos Rex z Gipova - obrany

Foster Krosandra - obrany

Učíme se obrany - všichni